Ventilkám bude letos patnáct. Narodili jsme se někdy v září 1998 a od první zkoušky až do dnešního dne se toho v našem životě událo opravdu mnoho. Mnozí z nás do sboru vstoupili ještě skoro jako děti a nyní jsou již ti samí jednici dospělí, mají řidičák, ti šťastnější i auto, začínají se samostatně živit a někteří dokonce již opečovávat své první potomky. Ti z nás, kteří se v našich začátcích věnovali již radovánkám spojeným s pokračujícím studiem, se dnes často starají o potomky dva a práce mají za sebou nepočítaně, takže se už v ranně produktivním věku tajně těší na důchod, na který ale – vzhledem ke smutnému trendu zaměstnanosti v Čechách – stejně jednou nebude…

Jen si vzpomeňte na sebe, když jste byli oficiálně uznaní za právoplatné občany České republiky a drželi jste v ruce svůj zánovní průkaz totožnosti s ušatou fotkou: konečně! Zkušenosti a stálý příjem jste sice ještě neměli, ale mohli jste se před celým světem konečně tvářit alespoň trochu dospěle a začít v životě dělat všechny ty nesmysly, které praktikovaly ty nekonečné řady generací před námi.

Patnáctka s sebou přináší mnoho nových možností, ale i skrytých rizik, které na člověka bez zkušeností nikdy nenechávají dlouho čekat. Přichází na řadu trestní odpovědnost, první oficiálně povolená milostná dobrodružství, chmelové, jablečné a všelijaké jiné brigády, na kterých člověk letmo prostupoval intimními zónami svých idolů, testoval své fyzické možnosti, anatomické reakce i chemickou skladbu těla a pod hrozbou trestu či odhalení tajně okoušel mixelu štáv ze zakázaného ovoce. Tehdy byste jistě nikdy neuvěřili tomu, že si svůj drahocenný občanský průkaz za dalších patnáct let alespoň dvakrát necháte odcizit, ztratíte ho nebo ho jednoduše nemilosrdně vyperete v pračce.

Pro nás mají naše letošní patnácté narozeniny spíše ten symbolický význam a asi také proto nejsme z našeho oficiálního letošního jubilea tak „vykleplí“ jako teenageři ve svých patnácti. Přesto i pro nás může být letošní patnáctka důvodem ke spokojenosti a k pokojným oslavám. Stejně tak jako je patnáct let významným věkovým mezníkem v životě každého člověka, je i pro nás našich letošních patnáct let určitým milníkem, protože (proč to dramatizovat) dnes už víme, že každý den přichází něco nového, přestože na občanku a na nějaký ten velkolepý dar od rodičů již hrdě nečekáme se zatajeným dechem… Jsme šťastní, že jsme se toho dožili a zkrátka spokojeně stárneme, ale aby to znělo alespoň trochu poeticky, můžeme ten nezadržitelný běh času skrýt pod velkorysý pláštík slova „zrání“.

Je pravda, že i dnes se v našem reálném světě a životě nezřídkakdy objevují vynalézavé překážky při hledání partnera, práce, bydlení nebo při zakládání rodiny. A když už práci máte, splácíte často zase to, na co zase nemáte – hypotéky, půjčky, splněné sny o lepším bydlení… Ráno do práce, v zimě za tmy domů, škola, školka, nákupy, úkoly, uvařit, pomazlit, spát. Abychom v takovém světě obstáli a nenechali se pohltit rutinou a nesmyslností našeho každodenního konání, scházíme se pravidelně, nebo jak to komu život díky svým peripetiím umožňuje, abychom spojili své energie v jeden výsledný harmonický celek a zachovali si tak spokojenost, nadhled a pozitivní směřování též k jiným než běžným praktickým cílům.

Ventilky toho za patnáct let své existence stihly mnoho. Silná období střídala ta slabší stejně tak, jako je tomu v životě každého z nás a ostatně i v životě každého jiného sboru v období dospělosti. Doufejme, že toto naše patnáctileté úsilí a odvedená práce Vás těší tak, jako těší nás. Pojďte se s námi tedy i nadále vydávat na exkurze do světa naší vnitřní harmonie a nechte se obklopit souzvuky plynoucími z našich ryzích duší léty opracovávaných.